Ministerstvo zdravotnictví může pro celé území republiky nařídit v nezbytně nutném rozsahu většinu mimořádných opatření[1], která byla dosud předmětem nařízení vlády dle krizového zákona, například:
- Zákaz nebo omezení prodeje a služeb
- Zákaz nebo omezení hromadných akcí, včetně kulturních a sportovních, shromáždění a trhů
- Uzavření škol a školských zařízení
- Uzavření ubytovacích zařízení a provozoven stravovacích služeb
- Zákaz nebo omezení cestování a dopravy
- Příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních
- Omezení návštěv ve zdravotnických a sociálních zařízení
- Nařízení mimořádného očkování
- Zákaz nebo nařízení dalších činností nezbytných k likvidaci epidemie – tj. velmi široké zmocnění – zahrnuje i možnost nařízení ochrany dýchacích cest nebo omezení setkávání větších skupin osob.
Pokuty
Na rozdíl od krizového zákona, ve kterém je nezamýšlená mezera, lze podle zákona o ochraně veřejného zdraví ukládat pokuty za porušení opatření i podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, a to až ve výši 3 mil. Kč.
Přiměřenost
Aby obstála při soudním přezkumu, musí být mimořádná nařízení opravdu nezbytná a přiměřená a tato nezbytnost a přiměřenost musí být řádně odůvodněná. Neobstojí opatření nezacílená, pokud existuje rovnocenná zacílená alternativa (např. plošný zákaz vycházení vs. zákaz setkávání 6 a více osob). Neobstojí plošná opatření tam, kde postačí opatření lokální. Ty mají pravomoc pro své území vydávat ve stejném rozsahu krajské hygienické stanice.
Další opatření
Ministerstvo zdravotnictví je také oprávněno koordinovat činnost krajských hygienických stanic a zpracování pandemických plánů. Izolace a karantény lze nařizovat bez ohledu na krizový stav.[2] Také opatření na hranicích (např. omezení vstupu) jsou již dnes činěna mimo režim krizového zákona.[3]
Pomoc armády a hasičů
Pomoc Armády ČR lze nadále využít – podle zákona[4] je to možné i mimo krizový stav „při jiných závažných situacích ohrožujících životy a zdraví. použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení. Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra. Lze využít i pomoci Hasičských záchranných sborů – podle zákona HZS plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel[5]. Žádat o pomoc může kterýkoli dotčený orgán veřejné správy. Pracovní povinnost studentů by mohli nařídit hejtmani při vyhlášení stavu nebezpečí podle krizového zákona.[6]
[1] § 69 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
[2] § 62 a násl. zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
[3] § 68 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
[4] § 14 a násl. zákona 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky
[5] § 3 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb. o hasičském záchranném sboru
[6] § 14 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona