Vyberte stránku

Úplný text ústavní stížnosti (přesněji ,,návrhu na zrušení části zákona”), kterou jsem připravil pro skupinu 52 senátorů pod vedením senátora Lumíra Kantora a dne 29. ledna 2020 podal Ústavnímu soudu. Ústavní soud návrhu přiřadil sp. zn. Pl. ÚS 1/20. Soudcem zpravodajem byl určen JUDr. Ludvík David, CSc.

Shrnutí ústavní stížnosti

1. Zákon odepírá navýšení rodičovského příspěvku části rodičů

Novela zákona od 1. ledna 2020 navyšuje částku rodičovského příspěvku z 220.000 Kč na 300.000 Kč. Přechodná ustanovení upřesňují, že se navýšení vztahuje i na rodiče, kteří příspěvek začaly čerpat již dle předchozí úpravy. Z této skupiny rodičů však vylučuje ty, kteří částku 220.000 Kč před 1. lednem 2020 dočerpali proto, že zvolili možnost rychlejšího čerpání dávky, kterou jim zákon nabízí. Tito rodiče takový důsledek rychlejšího čerpání přitom nemohli předpokládat. Ministryní práce byli naopak dlouho ujišťováni, že nárok na navýšení budou mít všichni rodiče dětí do 4 let.

2. Senátoři považují zákon za hrubě nespravedlivý

Senátoři mají za to, že takový zákon je hrubě nespravedlivý. Mění pravidla uprostřed hry, rozděluje rodiče na základě svévolně zvoleného kritéria, vyvolává v nich silné zklamání důvěry v právo a dále bezdůvodně štěpí již tak rozdělenou společnost. Tato nespravedlnost se v právní rovině projevuje rozporem s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Senátoři tedy navrhují Ústavnímu soudu, aby diskriminující přechodná ustanovení zrušil.

3. Zákon je pro nepředvídatelnost a porušení důvěry v rozporu s Ústavou

Ústava chrání základní principy právního státu. Mezi ty patří předvídatelnost práva a ochrana důvěry v právo a legitimních očekávání. Ty zajišťují, že si každý může své záležitosti spravovat a plánovat s důvěrou v předvídatelnost a rozumnost změn právního řádu a v této své důvěře nemá být zklamán.

Při volbě rychlosti čerpání rodiče jednali s důvěrou v to, že tato volba pro ně nebude mít žádné negativní důsledky. Nemohli předvídat, že s rychlejším čerpáním může být spojena sankce v podobě odepření nároku na zvýšení příspěvku. Spoléhali naopak na to, že i pro stát je žádoucím chováním, když příspěvek vyčerpají rychleji a dříve se navrátí do práce. Tuto důvěru zákonodárce zklamal, když je za jejich volbu zpětně potrestal. Zmíněné principy právního státu tím porušil.

4. Zákon navozuje Listinou zakázanou nerovnost

Zákon zakládá mezi dvěma srovnatelnými skupinami rodičů nerovnost. Ta je dle Ústavního soudu přípustná jen tehdy, má-li legitimní cíl. Zákonodárce však zvolil kritérium předchozího vyčerpání příspěvku svévolně, bez jakéhokoli rozumného odůvodnění. Z dokumentů doprovázejících návrh zákona vyplývá dokonce postranní záměr trestat rodiče s vyššími příjmy.  Zákonu tedy legitimní cíl chybí a jako takový je v rozporu s principem rovnosti chráněným Listinou. Zároveň opatření nepřípustně porušuje základní právo na pomoc od státu při rodičovství.